Práce radostí

25.10.2020

Práce a radost. Pro někoho dva neslučitelné pojmy...

Proč? Otázka dnešní doby...

Honíme se více za penězi nebo za tím, co nás skutečně baví a naplňuje? 

Na rovinu. Od základky jsem chtěl makat ve sportu a to i přes to, že mě od toho většina odrazovala. Trénovat, pomáhat a radit. Ekonomická situace trenérů není zrovna dobrá. Je jen pár vyvolených, kteří si sáhnou na částku, kdy si mohou v klidu zařídit hypotéku, zaopatřit rodinu, sebe na důchod a mít funkční.. no, říkejme tomu "systém žití". 

Pozor! Mluvím o trenérech, kteří opravdu jen trénují a nevěnují se dalšímu podnikání.  

Na druhou stranu jsem za žádnou cenu nechtěl dělat třeba účetnictví (bylo mi doporučeno), které mě absolutně nebaví, a chodit každý den z práce naštvanej, bez energie. 

Měl bych se možná ekonomicky lépe, ale za jak vysokou cenu... 

Jako začínající trenér si vyděláte pár tisícovek měsíčně a jste rádi, že máte na nájem. Já začal bez vstupního kapitálu. Možná se ptáte k čemu trenér potřebuje vstupní kapitál... 

Musím konstatovat, že tento obor šel díky bohu raketových tempem dopředu. To ale sebou nese i daná kritéria. Dávno už to není jen o tréninkovém plánu a stravě. Kouká se na nervový systém, vyváženou suplementaci a přesný pohyb okem fyzioterapeuta. Toto je jen pár bodů, které by měl dnešní trenér hravě zvládnout, aby mohl být dostatečně efektivní v konkurenci mezi nejlepšími. 

No jo.. jenže, abych tyto informace a zkušenosti měl, musím k těm nejlepším školitelům a to přece stojí velké peníze.. 

Ano, můžete zkusit pracovat po dnech a nocích třeba v hospodách a barech. Tímto tempem si vyděláte na tyto školení cca za pět let a můžete začít. Já vydržel dva.

Také jsem měl totiž takový plán. Být trenér na plný úvazek.

Jasně, stručně
Jasně, stručně

Dařilo se. Na začátcích počet klientů rostl jako houby po dešti. Dokonce byli i spokojení. To mě šíleně naplňovalo, koho ne, že.. Vydělané peníze jsem investoval do školení, abych mohl nabídnout zase o něco kvalitnější služby.

Jenže.. Pak přišla rána.. 

Co se stalo? 

Spolklo mě to takovým stylem, že jsem přestal absolutně stíhat. Nedával jsem do sebe ani klientům maximum. V tuto dobu jsem si nedovolil účtovat klasické částky za tréninky, a proto jsem musel pracovat ještě jinde. Práce přestala být mou radostí a já vyhořel. Trvá dlouho než se vrátíte zpět. 

Sebepoznání

Během té krize mi došlo, že nechci jen trénovat. Chci víc. Nebaví mě trénink jako takový, ale ta tvorba, práce s lidmi a pokrok. TVORBA je to hlavní, co mě naplňuje. Z tohoto důvodu mě bavilo psát tréninky, jídelníčky atd.. 

Přišel jsem na to, že musím trochu na mé cestě zahnout.

❌ Ukončení studia, omezení individuálních a osobních tréninků, omezení tréninkových a stravovacích plánů. 

✅ Rozvoj v marketingu, rozvoj v sebeprezentaci, rozvoj ohledně fotky a videa. 

Já byl ale ve škole rád, já rád také psal i ty plány, jenže mě to zdržovalo..

Cítil jsem potenciál rozvoje. Rozvoje v tvorbě. Pořád pracujeme jen s jedním životem. 

Co bych rád těmito větami řekl? 

Dělejte to, co vás baví i přes to, že to na počátku nebude lehké.
Občas musíte omezit nebo zrušit i něco, co vás baví, aby jste se mohli posouvat dále.

Zároveň doufám, že je to dostatečná odpověď pro všechny, kteří se mě ptají, proč jsem zahnul k marketingu. 

Zkrátka poznávejte sami sebe a jděte za tím, co vás baví...

U sportu jsem zůstal, jako trenér, jako fotograf, jako poradce i jako markeťák
U sportu jsem zůstal, jako trenér, jako fotograf, jako poradce i jako markeťák